pátek 7. října 2016

POCIT

Pocit


Pocit, co nepopíšeš řádky,
nutkavé cítění vrátit se zpátky.

Snažit se můžeš, ale čas nevrátíš zpět,
občas bych chtěl mít zase pět.

Být pořád s úsměvem a plný naivity.
nesnáším tyhle ty absurdní pocity.

Člověkem, co je plný zloby,
vetřelcem, co je terčem této doby.

Nikdo mě nemůže pochopit,
loď na souši co nejde potopit.

Pistole, co již vystřelila kulku,
Harry co ztratil svou hůlku.

Trosečník, bez pustého ostrova,
vlastenec, bez pocitu domova.

Ovce bez zbytku svého stáda,
vstávání, když bolí tě záda.

Odcházím pryč, už je čas, měl bych jít,
mějte se krásně, Já jdu zase snít.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost.